Železný Brod: město skla na okraji Českého ráje

Železný Brod: město skla na okraji Českého ráje

Železný Brod leží na řece Jizeře asi třicet kilometrů od naší chalupy v Syřenově a i lidem, kteří sklo běžně nesbírají, dokáže vzít dech – stačí se projít kolem výkladních skříní v centru, kde na vás cinkají stovky ručně tvarovaných skleněných figurek.

Sklo, které se táhne z plamene

Zatímco okolní Jablonecko proslulo spíš bižuterií, Železný Brod se stal centrem takzvaného tahaného a lampového skla – figurek zvířat, postaviček a vánočních ozdob, které se ručně tvarují přímo nad plamenem hořáku. Tradice sahá do konce 19. a počátku 20. století, kdy ve městě vznikla sklářská škola, ze které dodnes vycházejí návrháři a mistři skláři. Skleněné vánoční ozdoby odsud mířily do celého světa už za první republiky a řada rodinných dílen tuhle exportní tradici drží dodnes. Součástí je i muzeum a stálá expozice nazývaná Skleněný Betlém – rozsáhlý betlém sestavený z ručně foukaných a tažených skleněných figur, který patří k největším svého druhu v republice a v předvánočním čase bývá cílem výletů celých rodin.

Město, které se stěhovalo do kopce

Nejneobvyklejší kapitolou v historii Železného Brodu je stěhování domů. Po ničivých povodních ve 20. století a kvůli výstavbě přehrady v okolí hrozilo, že se vyplaví historické jádro města s dřevěnými roubenými domy dole u řeky. Namísto demolice se desítky starých domů v šedesátých letech minulého století doslova rozebraly, přenesly a znovu postavily výš na kopci nad původním centrem. Vznikla tak ojedinělá čtvrť přenesené lidové architektury, kterou dnes hlídá památková ochrana a která se v Čechách jinde nevyskytuje v takovém rozsahu. Procházka mezi těmito domy je zvláštní zážitek – víte, že stojíte v kopci, a přesto se díváte na fasády, které kdysi patřily k životu dole u vody. Chodí se sem nejen za architekturou, ale i za výhledem – z kopce je vidět na střechy dolního města a na zákrut řeky pod ním.

Řeka Jizera pod městem

Železný Brod leží na soutoku Jizery s Kamenicí a řeka městu odjakživa dávala obživu – kdysi se po ní plavilo dřevo z hor, dnes je to spíš cíl výletních lodí a raftů. O pár kilometrů po proudu, směrem na Malou Skálu, je řeka oblíbená u vodáků, kteří sem jezdí projet peřeje a užít si letní odpoledne na vodě. I bez lodi stojí za to dojít k břehu pod městem a podívat se, kudy dřevo z Krkonoš kdysi putovalo dolů do kraje.

Co si prohlédnout

• Muzeum skla a bižuterie / Skleněný Betlém – ruční sklářská práce z blízka, ideální i s dětmi
• Přenesené roubenky nad městem – procházka mezi domy, které kdysi stály jinde
• Náměstí a kostel – klasické maloměstské centrum s obchůdky se sklem a suvenýry
• Sklářská dílna – v sezoně jde v některých provozovnách sledovat sklářské mistry přímo při práci u pece

Praktické informace

Centrum města projdete pěšky za necelou hodinu, s návštěvou muzea počítejte s dalšími hodinou až dvěma. Sklářské dílny mívají otevírací dobu spíš v pracovní dny, o víkendech bývá otevřené hlavně muzeum a obchody se sklem – pokud chcete vidět sklo přímo vznikat, ověřte si předem, která dílna má provoz. Parkování se dá najít přímo v centru u náměstí, o víkendu bez problémů.

Kdy vyrazit

Muzeum i dílny mívají nejdelší otevírací dobu přes léto, kdy je ve městě i nejvíc turistického ruchu kvůli výletním lodím na Jizeře. Pokud máte radši klid, vyrazte na jaře nebo na podzim ve všední den – uličky kolem náměstí bývají skoro prázdné a na sklářské mistry u pece je líp vidět, když se kolem netlačí davy. V zimě zase získává město jinou atmosféru díky vánočním trhům a osvětlenému Skleněnému Betlému, takže sem stojí za to zajet i mimo letní sezonu.

Odsud do Českého ráje

Železný Brod leží na okraji Českého ráje směrem k Jizerským horám, takže se dá cesta pěkně spojit s výletem na Kozákov s jeho Votrubcovým lomem a hledáním achátů, který je odsud jen kousek po silnici na Turnov. Kdo má na cestu jen jeden den, může ráno projít město skla a odpoledne se stavit na kutiště na Kozákově – oboje leží prakticky na jedné trase. Kdo raději jede opačným směrem, má odsud blízko i na Trosky nebo do Prachovských skal, tedy tam, kde bydlíme my.

Zázemí pod Kumburkem

Cesta z Železného Brodu zpátky k nám do Syřenova trvá necelou půlhodinu, takže i po celodenním výletu stihnete být na chalupě ještě za světla. Pronajímáme celou chalupu najednou, ne jednotlivé pokoje – nahoře je ložnice s manželskou postelí a dvěma jednolůžky, k dispozici je přistýlka i dětská postýlka, dohromady se vejde až pět lidí. Kuchyň s myčkou a indukcí zvládne i večeři po pozdním návratu, koupelna se sprchou a samostatným WC poslouží celé skupině bez čekání a kamna na pelety s ústředním topením chalupu spolehlivě prohřejí.

Na zahradě máme ohniště, takže sklenici skleněné figurky z Brodu můžete večer položit na stůl a u ohně probrat, co dalšího z Českého ráje ještě stihnete vidět.

Tip na závěr

Pokud kupujete skleněné figurky jako suvenýr, žádejte je pořádně zabalit do bublinkové fólie nebo novin přímo v obchodě – do kufru auta totiž snesou cestu mnohem líp než v ruce nebo volně v tašce. A počítejte s tím, že křehké zboží se hodí nechat na konec výletu, ne nosit ho celé odpoledne po dalších zastávkách. Stejnou logikou se řídíme i my, když jedeme domů – nejdřív skály a lom, sklo až jako poslední zastávka před cestou zpátky na chalupu.