Pověsti a tajemná místa Českého ráje

Pověsti Českého ráje slyší u nás na recepci skoro každý host, který se ptá, proč se ty dvě věže na Troskách jmenují zrovna Baba a Panna. Kraj kolem Jičína je jimi propletený stejně hustě jako lesními cestami – stačí se zeptat starousedlíka v kterékoli vesnici a dozvíte se jinou verzi téhož příběhu.

Baba a Panna – prokleté sestry na Troskách

Nejznámější pověst se váže k samotnému symbolu regionu. Vypráví se, že na hradě žily dvě sestry, které se pohádaly o dědictví nebo o muže – verze se liší vesnici od vesnice. Ta starší, panovačná, proklela tu mladší, a za trest obě zkameněly každá na jedné ze skalních jehel. Věž Baba je nižší a zavalitější, Panna štíhlejší a vyšší, a když se na siluetu Trosek díváte navečer od Vyskeře nebo z polí u Ktové, není těžké si představit, jak spolu ty dvě kamenné postavy dodnes mlčky soupeří. Podobnou verzi pověsti o zkamenělých sourozencích najdete mimochodem i u jiných skalních věží v kraji, jen jména a příčina kletby se pokaždé mírně liší.

Hrad je od Jičína asi dvacet kilometrů, vstupné na obě věže se pohybuje kolem 100 Kč.

Čertova ruka – otisk v kameni u Podtrosky

Kousek pod hradem, směrem k vesnici Podtrosky, najdete skalní útvar, kterému se říká Čertova ruka. Pověst tvrdí, že tudy čert nesl kámen, aby jím zavalil kostel, ale kohout zakokrhal dřív, než stihl dolétnout, a čert kámen upustil – prý po sobě nechal v měkkém pískovci otisk pařátu. Ať už tvar vznikl erozí, nebo jinak, z blízka je vidět, proč si lidé před staletími vybrali zrovna tenhle výklad.

Drábské světničky – skrýš loupežníků

Ve skalním městě nedaleko Mnichova Hradiště, asi čtyřicet minut autem od Jičína, se dochovaly zbytky středověké pevnůstky vytesané přímo do pískovcových věží. Podle pověsti tu měli svůj úkryt loupežníci vedení mužem jménem Dráb, kteří odtud přepadávali kupce na cestě mezi Jičínem a Mladou Boleslaví. Skutečnost je možná méně romantická – archeologové se spíš přiklánějí k husitské pevnosti –, ale název i atmosféra úzkých skalních chodeb zůstaly.

Proč má Český ráj tolik pověstí

Není náhoda, že se zrovna tady vyprávění drží tak silně. Skalní věže, které vypadají jako zkamenělé postavy, hluboké lesy, kam nebylo vidět z vesnice, a hrady na nepřístupných ostrožnách daly lidem dost důvodů hledat vysvětlení, které logika sama nenabízela. Většina pověstí navíc vznikla ve stejném vzorci – trest za pýchu nebo hamižnost, čert zmařený kohoutím zakokrháním, poklad hlídaný zvířetem nebo přízrakem – a tenhle vzorec kolovaly generace vypravěčů od jedné vesnice ke druhé, takže dnes najdete podobný příběh třeba i u Kozákova nebo Mužského.

Hrad Kost a poklad ve studni

Kost je jeden z mála hradů v kraji, který nikdy nebyl dobyt, a možná proto se k němu váže pověst o pokladu, který tu prý zůstal ukrytý ještě z dob třicetileté války. Vypráví se o hluboké studni na nádvoří, na jejímž dně měl být zazděný poklad hlídaný přízrakem bílé paní – ta se má prý objevovat v noci na hradbách, když se blíží neštěstí pro rod majitelů. Hrad je od Jičína přibližně dvacet kilometrů, prohlídka i s výkladem o historii rodu trvá kolem hodiny. Zda je studna skutečně tak hluboká, jak se traduje, nikdo přesně nezměřil, ale akustika na dně prý stojí za vyzkoušení.

Tyhle příběhy si užijete nejvíc večer, když z hradů a skal odejdou poslední turisté a vy se vrátíte na jičínské náměstí ke sklence vína nebo pivu na terase. U nás v P&P Apartments máme pro hosty i pár tištěných pověstí z okolí, které nejsou na internetu – sbíráme je roky po sousedech a pamětnících.

Zebín a čertův pokus zbořit kostel

Rotunda na Zebíně, kopci hned za Jičínem, má vlastní verzi legendy o čertovi. Podle jedné z nich se čert snažil rotundu zbořit, protože mu vadilo, že zvony ruší jeho noční řádění v kraji – vytrhl prý balvan a chtěl ho na stavbu hodit, ale kohoutí zakokrhání ho zase jednou přinutilo kámen upustit. Podobných čertích pověstí koluje po Českém ráji několik, skalnatý kraj s roztroušenými balvany si o ně přímo říká.

Veliš a černý pes strážící poklad

Zřícenina hradu Veliš nad Jičínem, kam dojdete pěšky za čtyřicet minut, má vlastní strašidlo – podle pověsti tu v podzemních chodbách hlídá zakopaný poklad velký černý pes s ohnivýma očima. Kdo prý na hrad vystoupá o půlnoci o letním slunovratu, může psa zahlédnout, jak obchází zbytky hradeb. Chodby samotné jsou dnes zasypané a nepřístupné, ale sama procházka za soumraku k výhledu na město má svou atmosféru i bez ducha.

Rumcajs – pověst, kterou vymyslel jeden muž

Ne všechny příběhy spojené s Jičínem jsou staré století. Kreslíř Radek Pilař v šedesátých letech umístil svého loupežníka Rumcajse do fiktivního lesa Řáholec, inspirovaného právě zdejšími lesy kolem Jičína a Čeřovky. Dnes je postava tak srostlá s městem, že na Valdické bráně najdete malé muzeum a v cukrárnách prodávají rumcajsovské perníčky – moderní legenda, která vznikla přesně tam, kde končí ty staré.

Pověsti ožívají i dnes – Jičín, město pohádky

První zářijový víkend se Jičín každoročně na pár dní opravdu promění v město z pohádky. Festival Jičín – město pohádky vznikl v devadesátých letech a dnes patří k největším akcím svého druhu v Česku, náměstí zaplní kejklíři, loutkáři a průvod pohádkových postav, mezi nimiž nechybí ani domácí Rumcajs s Cipískem. Kdo trefí termín, zažije živou verzi legend, o kterých jinak jen čte na cedulích u hradů.

Kam pro pověsti dál: v jičínském infocentru na náměstí, pár kroků od nás, prodávají tenkou brožurku s pověstmi kraje za pár desítek korun – ideální čtení na večer po výletu, než druhý den vyrazíte ověřit, jestli ten čertův otisk v kameni sedí i na vaši ruku.